Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Písmo těla": mezi nesmazatelnou stopou a jejím bělením. Němcová, Mácha, poetika krve a mystický eros
Vojvodík, Josef
Příspěvek v konferenčním sborníku věnovaný poetice děl Boženy Němcové a Karla Hynka Máchy. Autor sleduje dopady biedermeierovského ideálu čistoty a mravnosti na estetické kvality literárních textů.
Antropologie, evoluční teorie, život národa
Hermann, Tomáš
Příspěvek sleduje formování a vývoj antropologie v českých zemích od počátku 19. století až do jeho konce. Základním prvkem na její cestě z romantických a naturfilosofických východisek k moderní disciplíně je historismus, který ze strany biologie proniká v podobě evoluční nauky a ze strany kulturně-historické v podobě potřeb prehistorie a archeologie (s pozdně romantickými představami slovanské dávnověkosti).
Tělo a tělesnost v literární produkci pro děti ve druhé polovině 19. století
Brožová, Věra
Příspěvek v konferenčním sborníku věnovaný literatuře pro děti v 19. století.
Zlomky těla: surrealismus a 19. století
Bydžovská, Lenka
Příspěvek se zaměřuje na otázku zobrazení tělesného fragmentu jako samostatného uměleckého díla a zkoumá vztahy mezi jeho pojetím v 19. století, kdy se ustavoval, a v době jeho rozšíření ve 20. století, zejména z hlediska surrealismu.
Giovanni Morelli: historik umění jako znalec (namalovaného) lidského těla
Konečný, Lubomír
Studie představuje italského politika a znalce umění Giovanniho Morelliho (1816 -1891) a jeho metodu, která byla pokusem analogicky k přírodním vědám dát znalectví uměleckých děl objektivní metodický základ.
Krása a ošklivost divochů
Winter, Tomáš
Studie se věnuje popisu mimoevropských domorodých národů v dobových textech s důrazem na uplatňování stereotypních kategorií krásy a ošklivosti.
Anatomie a sochařský ideál 19. století
Petrasová, Taťána
Text sleduje podněty anatomů pro sochařství 19. století v českém prostředí: užívání anatomické sochy Johanna Martina Fischera a působení německého anatoma Wilhelma Henke v Praze v letech 1872–1875.
Tělesnost jako přečin proti veřejné mravnosti. Sbírka Sodoma Jiřího Karáska ze Lvovic a literární cenzura
Hemelíková, Blanka
Předmětem zájmu je kulturní konflikt básníka s cenzurou, který byl typický pro 19. století. Sbírka Sodoma J. Karáska ze Lvovic byla zakázána v r. 1895 pro "skandální" zobrazení tělesnosti a homoerotické lásky a byla vydána po přepracování v r. 1905, po interpelaci poslance Josefa Hybeše. Příspěvek sleduje několikeré přepracování "závadných" básní a význam cenzurního zákroku - lze říci, konečný pozitivní efekt, při cizelování básníkovy poetiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.